Žáci 4. ročníku se vydali na Dětské dopravní hřiště v Kroměříži, kde je čekala výuka dopravní výchovy plná zážitků. Pod vedením zkušeného instruktora pana Radovana Stratila  si vyzkoušeli, jaké to je být cyklistou v opravdovém silničním provozu. S velkým nasazením se učili rozpoznávat dopravní značky, dávat přednost i bezpečně zastavit na křižovatce. Vše si nejdřív vyzkoušeli „nanečisto“ v učebně s interaktivní tabulí. Nechybělo ani pár úsměvných momentů, když se někdo omylem vydal „v protisměru“. Všichni si ale vedli skvěle a zasloužili pochvalu za pozornost a zodpovědnost. Na závěr si odnesli nejen nové vědomosti, ale i radost z povedeného dne na dopravním hřišti. Za odměnu jsme se zastavili v cukrárně a v Podzámecké zahradě plné podzimních krás. 🚴‍♀️🚦

Na začátku listopadu jsme si ve třídě připomněli svátek Dušiček, tedy Památku zesnulých. Povídali jsme si o tom, proč si lidé tento den připomínají a jak se uctívá památka těch, kteří už s námi nejsou. Děti vyprávěly, jak doma zapalují svíčky na hřbitově, nosí květiny a vzpomínají na své blízké i na své domácí mazlíčky. Společně jsme si také vysvětlili rozdíl mezi Dušičkami a Halloweenskými oslavami, které se k nám dostaly ze zahraničí. V další části projektu děti pracovaly s pracovními listy, ve kterých si procvičily čtení s porozuměním, grafomotoricky ztvárnily plamen svíčky, hledaly rozdíly mezi symboly a také si vymalovaly obrázek anděla. Společně jsme se pak naučili modlitbu Andělíček s pohybových doprovodem. Celý projekt byl klidný a zamyšlený. Ale na závěr jsme se chtěli rozloučit nějak radostněji, a tak si děti z mikrotenového sáčku vytvořily „dušičku“, kterou se snažili dostat až do nebe. Památku zesnulých jsme si ještě v dalších dnech připomněli návštěvou místního hřbitova, kde každý zapálil svíčku, ať už někomu z rodiny nebo ji položil na hrob někomu, kdo neměl žádnou svíčku. Díky projektu děti měly možnost sdílet své zážitky, mluvit o emocích a uvědomit si, že vzpomínání na zemřelé je přirozenou součástí života. Veronika Lejsková